Nikotinová válka (poslední edit 2.11 v 16:42 )
Napsal: úte 01. lis 2016 16:31:50
Ahojte všichni. Přestávám kouřit a rád bych to zkusil udělat formou "deníčku" který bych psal zde na ekuru. Nejraději bych sem psal každý den. Toto téma se mi zdálo jako nejvhodnější 
Snad to někoho z vás třeba i dokáže zabavit, či dokonce motivovat
Budu psát průběžně během dne, abych to psal opravdu v tu chvilku kdy jaké pocity cítím, takže do názvu budu psát časy posledního editu. Tak aby jste se pak nedivili že během hodiny přibude pár vět, než když jste to četli naposledy
Den 1
1.11.2016
Den 2
2.11.2016
Snad to někoho z vás třeba i dokáže zabavit, či dokonce motivovat Budu psát průběžně během dne, abych to psal opravdu v tu chvilku kdy jaké pocity cítím, takže do názvu budu psát časy posledního editu. Tak aby jste se pak nedivili že během hodiny přibude pár vět, než když jste to četli naposledy
Den 1
1.11.2016
Spoiler:
Další nudný den v práci. Už je po půlnoci a zbývá mi ještě 6 hodin do konce šichty. Jako každou noční se moc nepředřeme a proto opět mohu přemýšlet nad svým životem. Prohlížím si ruku která drží cigaretu a s kolegou navazuji na téma kouření. Počítáme kolik peněz jsme asi tak prokouřili.. Wow.. Ta částka je šokující, nehledě na to že mému zdraví to neprospívá. Jsem alergig a celkem silný. Babička s tátou, kdysi dávno alergici a kuřáci. Nyní nekuřáci, ale astmatici...To přeci nechci, uzavírám tedy s kolegou sázku, která bude platit od chvíle kdy opustíme práci. Vychutnáváme si tedy "poslední" cigaretu a domlouváme si pravidla "hry". Kdo vykouří cigáro udělá si čárku, kdo bude mít víc čárek, znamená to že prohrál a kupuje tomu druhému flašku. To by šlo.
Po příjezdu domu, jdu ihned do sprchy a spát abych neměl myšlenky na cigaretu. Vzbouzím se kolem třetí a jedu pro přítelkyni, která mi píše že nemá odvoz domu. Čistím si zuby a jdu do auta, zatím žádná chuť na cigáro. Přijíždím k domluvenému místu, přítelkyně jde k autu a naštvaně mi říká: "3x jsem ti volala jede pro mě táta". Chuť na cigaretu stoupá. Naštvaně odjíždím z parkoviště. Raději jedu domu, dám si jídlo a půjdu na počítač..Něco psát..Ať zaměstnám prsty a nemyslím na cigára.
Sedím u počítače, píši si rádoby deník a přemýšlím jaké to bude asi nekouřit v práci. 12 hodin bez cigára... Znám se beztak si jedno dvě dám...Ale budu se snažit odolat.
Oznámil jsem přítelkyni, formou zprávy, že přestávám kouřit a poslouchám vlnu kritiky že to nedám. Proboha proč mi nevěří, fakt mě to štve a mrzí. Nejradči bych teď kouřil mám vážně vztek. Na druhou stranu je to i motivace a aspoň ji budu moct dokázat že to zvládnu..I bez její podpory. Přesně tak..Ještě jí ukážu! I kdy se jí nedivím, jsme spolu 3 roky a já přestávám kouřit už po 4té cca.
Chystám se do práce mezi samé kuřáky. Ještě před odchodem píši poslední věty deníčku a kontroluji chat. Přítelkyně prý do toho jde se mnou jestli to prý myslím vážně...Wow překvapila mě, ale jsem rád.
Po příjezdu domu, jdu ihned do sprchy a spát abych neměl myšlenky na cigaretu. Vzbouzím se kolem třetí a jedu pro přítelkyni, která mi píše že nemá odvoz domu. Čistím si zuby a jdu do auta, zatím žádná chuť na cigáro. Přijíždím k domluvenému místu, přítelkyně jde k autu a naštvaně mi říká: "3x jsem ti volala jede pro mě táta". Chuť na cigaretu stoupá. Naštvaně odjíždím z parkoviště. Raději jedu domu, dám si jídlo a půjdu na počítač..Něco psát..Ať zaměstnám prsty a nemyslím na cigára.
Sedím u počítače, píši si rádoby deník a přemýšlím jaké to bude asi nekouřit v práci. 12 hodin bez cigára... Znám se beztak si jedno dvě dám...Ale budu se snažit odolat.
Oznámil jsem přítelkyni, formou zprávy, že přestávám kouřit a poslouchám vlnu kritiky že to nedám. Proboha proč mi nevěří, fakt mě to štve a mrzí. Nejradči bych teď kouřil mám vážně vztek. Na druhou stranu je to i motivace a aspoň ji budu moct dokázat že to zvládnu..I bez její podpory. Přesně tak..Ještě jí ukážu! I kdy se jí nedivím, jsme spolu 3 roky a já přestávám kouřit už po 4té cca.
Chystám se do práce mezi samé kuřáky. Ještě před odchodem píši poslední věty deníčku a kontroluji chat. Přítelkyně prý do toho jde se mnou jestli to prý myslím vážně...Wow překvapila mě, ale jsem rád.
2.11.2016
Spoiler:
Takže druhý den válčení s nikotinem. Včera v práci se to celkem dalo zvládnout. Sice mi to přišlo jako roky, ale zatnul sem zuby a držel jsem se co nejvíce jsem mohl a prostě jsem si nezapálil. Celé dvě hodiny. Ano jsem fakt borec, první cigáro jsem si vychutnával až kolem osmé hodiny. No dalo se to čekat že kouřit budu, ale i tak to beru jako pokrok. Kolem 8mé hodiny do sebe většinou tahám 5té cigáro od doby co jsem v práci. Takže ano.. Pokrok...Sázku mám vyhranou asi předem, kolega doma vytáhl 6 cigár včera, to já ani jedno.
No nic no, od 20:00 do 24:00 ani jedno. Kolem půlnoci jsem šel samozřejmě na mou klasickou kávu a jako každodenní rituál mačkám na automatu s kávou, hnusné a vodnaté rádoby kapučíno za 6 korun. Přichází kolega a nabízí mi cigaretu. Bez přemýšlení jsem se natahoval po cigaretě a jen tak jí držím v ruce a koukám na ní. V hlavě si říkám jak strašně bych si zapálil ale najednou..Prostě nemám chuť..Nemám chuť si zapálit...Ale přece jen bych chtěl..zvláštní.. No samozřejmě že jsem si zapálil, to ke "kávě" přeci patří.
Zatím jeto ale v pohodě, za 6 hodin jen dvě cigára to je nádhera. Blíží se třetí hodina ranní a s ní pauza kterou doprovází již hodinu trvající spánková krize. Sedám si na lavičku na kuřárně a zapaluju si. Během pauzy ve mě zmizli dvě. No co, pořád jsme na sebe pyšnej...Ale už ne tolik abych z toho měl takovej ten dobrej pocit...Už mám strach že už na to kašlu a prostě se opět smířím s tím že jsem kuřák.
Ale ne, od pauzy do 6-ti ráno jsme si už nezakouřil.
Ráno jsem z práce kolem pekárny, tak jsem se tam zastavil pro koblížky. Dnes mám volno tak si můžu dovolit jít spát dýl. Po příchodu domu, jdu do sprchy a zapínám počítač. Dávám si vařit čaj a připravuji koblížky na talířek. Místo popelníku vedle počítače je teď hrneček čaje a koblížek. Mnohem lepší snídaně než dvě cigára na dobrou noc. Po snídani ulehám do postele a probouzím se v 16:00 bez doprovodu chuti na cigáro.
I když po dopsání tohoto textu (16:40) už ta chuť trošku je, ale snad se mi podaří zahnat to něčím sladkým.
No nic no, od 20:00 do 24:00 ani jedno. Kolem půlnoci jsem šel samozřejmě na mou klasickou kávu a jako každodenní rituál mačkám na automatu s kávou, hnusné a vodnaté rádoby kapučíno za 6 korun. Přichází kolega a nabízí mi cigaretu. Bez přemýšlení jsem se natahoval po cigaretě a jen tak jí držím v ruce a koukám na ní. V hlavě si říkám jak strašně bych si zapálil ale najednou..Prostě nemám chuť..Nemám chuť si zapálit...Ale přece jen bych chtěl..zvláštní.. No samozřejmě že jsem si zapálil, to ke "kávě" přeci patří.
Zatím jeto ale v pohodě, za 6 hodin jen dvě cigára to je nádhera. Blíží se třetí hodina ranní a s ní pauza kterou doprovází již hodinu trvající spánková krize. Sedám si na lavičku na kuřárně a zapaluju si. Během pauzy ve mě zmizli dvě. No co, pořád jsme na sebe pyšnej...Ale už ne tolik abych z toho měl takovej ten dobrej pocit...Už mám strach že už na to kašlu a prostě se opět smířím s tím že jsem kuřák.
Ale ne, od pauzy do 6-ti ráno jsme si už nezakouřil.
Ráno jsem z práce kolem pekárny, tak jsem se tam zastavil pro koblížky. Dnes mám volno tak si můžu dovolit jít spát dýl. Po příchodu domu, jdu do sprchy a zapínám počítač. Dávám si vařit čaj a připravuji koblížky na talířek. Místo popelníku vedle počítače je teď hrneček čaje a koblížek. Mnohem lepší snídaně než dvě cigára na dobrou noc. Po snídani ulehám do postele a probouzím se v 16:00 bez doprovodu chuti na cigáro.
I když po dopsání tohoto textu (16:40) už ta chuť trošku je, ale snad se mi podaří zahnat to něčím sladkým.
