Stránka 1 z 1
Re: [SOUTĚŽ]Legenda podle Ekury
Napsal: ned 06. říj 2019 18:04:35
od Kaenos
Drazí uživatelé, nejdřív Vám chci poděkovat za hojnou účast v této soutěži. Účastníků bylo opravdu dost, ale jen málo kdo splnil všechny podmínky. Pouze tři z Vás byly úspěšní a dokázali napsat svojí krátkou verzi historie, proto všichni tři budou odměněni odměnou v podobě měsíčního VIP na fóru hry.
Nejlepší verzi však odeslala uživatelka s jménem Jfz ,jako odměnu dostane 15x Certifikát přeživšího, pečeť malého draka a formuli vlastního výběru.
Tak tedy nejdřív je potřeba uvést na pravou míru několik věcí.
Předně v této zamotané historii vůbec nešlo o nějakého Václava a Boleslava, jelikož oba byly ženy a Václava byla ještě navíc černoch. Experti na staroslovanštinu nám potvrdili, že obě dívky se vlastně jmenovaly stejně, protože Víceclava a Bole- je - slava byl u našich předků prostě název pro slečny, které se chtěly více a více proslavit.
Babička Ludnila jim sehnala ty nejlepší učitele, pozvala na Budeč dokonce i Soona, který tam přikodrcal s košatinou plnou knih a chudák stará se snažil seč mohl, aby je přiučil latině a umění konverzace.
Jenže zatímco on na ně šel s Vergiliem, holky mu utíkaly ke kováři a za alchymistou a zajímaly se jen o to, jak se ostří zbraně a vaří kosmetika. Je přece všeobecně známou věcí, že nestačí dobře bojovat, musíte u toho taky pěkně vypadat. Když pak při jednom nepodařeném tréninku usekla Boleslava Václavě omylem ucho, bylo nešťastnici jasné, že v soutěži Ekura má talent už nevyhraje. Babička ji utěšovala, že ucho doroste, ale ona odsekla jen něco jako "Babi, já, tě snad uškrtím," načež se vydala do Němec za kamarádem Jindřichem Ptáčníkem, který jí už dávno sliboval kariéru v modelingu. Že se z Boleslavy stal Boleslav a babička se omylem uškrtila, když si přišlápla šálu, to už je jiná kapitola.
Druhou nejlepší verzi zaslal uživatel Trubice ,jako odměnu dostane 10x Certifikát přeživšího,pečeť malého draka a formuli vlastního výběru.
Za tisícero řekami, devatero horami ležela Česká země. V tu dobu v ní vládl Václav, kterého neměl moc v lásce jeho bratr Boleslav. Byly vnuky Ludmily a jejich děda Soona. Boleslavovi se nelíbila vláda jeho bratra Václava, proto se jej rozhodl zabít. Dle pověsti, která koluje mezi obyvatelstvem je potřeba zabít krále dýkami z chitinu ukovanými v hoře Říp. Mezi tím, co se Boleslav vydal na horu Říp, tak se Václav dozvěděl o této zradě. Povolal tedy svoje nejlepší a nejvěrnější bojovníky jako ochranu před jeho bratrem. To to uskupení na sebe vzalo název Ekura, hrdinný bojovníci, kteří by za svého krále i život položily.
Po návratu Boleslava z hory Říp pozval Václava do jeho hradu. Celé dny a noci chlastaly v hradních krčmách. Boleslavovi se bohužel moc nedařilo dostat Václava od jeho ochránců.
Po jedné pitce se šel ráno Václav pomodlit k bohu. Když tu se mu zjevil duch Kerindorian a poví-
dámu: „Václave ty milostiví králi pohroma se k tobě blíží UTÍKEJ“.
Václav se otočí a náhle vidí jeho bratra Boleslava, a v ruce vidí zbraň z chitinu !!
Dýky se zabořili do Václavovi hrudi. Král padá mrtev k zemi za slov:“ Umírám za ekuru za naši rodinu.“
Třetí a poslední uznanou verzi uživatelka Saga ,jako odměnu dostane 5x Certifikát přeživšího, pečeť malého draka a formuli vlastního výběru.
Pověst, zachycená bláznivým kronikářem Soonem, který nesměl nikde chybět.
Toho dne...
Lehce nachlazený Václav posmrkával a, jako často, truchlil po své babičce.
„Václave,“ pravil Boleslav nadšeně, „již vím, jak ducha Tvého mohu více pozvednouti!“ Na reakci nečekal. Posbíral ze země několik vhodných klacíků, pár provázků z kůže a šlach a pobídnuv svého bratra: „Pojď za mnou!“ vyrazil po cestě vstříc lesu. Chtěl Václava naučit lukostřelbě.
Zkušený Boleslav obratně uvázal luky, ořezal šípy a určil strom i vzdálenost, ze které se do něho měli strefovat. Chopiv se jednoho z čerstvých luků jal se bratra, jenž zbraň ještě v rukou svých netřímal, lukostřelcem školiti. Zasadil šíp, napnul tětivu a zamířil na cíl. Povolil prsty. Svist! Šíp vystřelil. Zůstal trčet zapíchnutý ve stromu. Václav byl ohromen. Sledoval Boleslava, jak umně s lukem zachází. Šíp za šípem vylétal, aby následně dělal společnost onomu prvotnímu. I chopil se Václav druhého luku a zasadil šíp. Zaujal postoj, natáhnul tětivu a zamířil. Avšak v momentu, kdy povoloval prsty napínající tětivu, si náhle kýchnul. Špatným úhlem vystřelený šíp se odrazil od nedalekého balvanu a letěl vstříc jemu samému. Než Václav padl k zemi, stačil jen Boleslav s hrůzou zvolat: „Eh, cura!“ – Eh, pozor! *později mylně interpretováno jako „Ekura“
Prosím všechny výherce o zaslání 
,kde uvedou jméno postavy kam chtějí odměny umístit a barvu formule, kterou si vyberou. Gratuluji výhercům a ještě jednou děkuji za Vaší účast.
(doporučuju si počítat slova pokud nebude splněn, nebo překročen limit slov, tak nebude pověst uznána) 