Tak tady je slíbený proslov (Omlouvám se, že tak pozdě, ale nebyl čas sem jít, snad odpustíte.)
Závěrečná řeč
Vážení přítomní, drazí rodiče, milí přátelé.
Sešli jsme se dnes, abychom pronesli krátkou ale přesto velmi složitou větu: „Sbohem školo.“ Když si vybavím tu nejúžasnější třídu, kterou jsme si mohli přát. Těch devět let nám všem jistě přišlo jako věčnost.
Ale dnes, 28. června musíme tyto dvě slova s hrdostí pronést.
Předtím než se k tomu odhodláme, dovolte nám chvíli zavzpomínat.
Dnes je to 9 let, co jsme poprvé přišli do této školy. V první třídě nás uvítala paní učitelka Dagmar Štěbrová, která nás naučila číst, psát a počítat. To ona nám darovala naše první vysvědčení, na kterém byly samé jedničky.
Po našem dvou měsíčním odpočinku jsme se opět vrátili a poznali naši novou paní učitelku Martinu Al-Asbahi. Byla milá, hodná, zábavná a uměla skvěle vyprávět. Do jejích příběhů jsme se často zaposlouchali tak, že jsme ani neslyšeli zvonění na přestávku.
Ve třetí třídě jsme poznali paní učitelku Vítězslavu Linhartovou. A poprvé nás seznámila s anglickým jazykem paní učitelka Jiřina Jeřábková. Její práce nebyla marná a všechny základy nás naučila. Paní učitelka Linhartová nám vždy učivo podávala zábavnou formou, takže jsme se všichni do školy těšili. Kdykoli nám dokázala dodat sebevědomí a zapálení pro věc. Chodila s námi i do přírody, a to dokonce i ve svém volném čase. Několikrát jsme s ní společně secvičili i divadlo.
Ve čtvrté třídě jsme byli opět přiděleni paní učitelce Linhartové, ale angličtinu nás od té doby učila paní učitelka Monika Skácelová.
Pátou třídu s námi strávila paní učitelka Anna Tomaníková, která byla milá a měla nás i s našimi nedostatky ráda, povídala si s námi a vtipkovala. Matematiku nás učila paní učitelka Helena Vysloužilová, která nás ji učila až do teď.
Šestá třída… tady se nás ujal na další 4 roky náš třídní táta, pan učitel Jaroslav Pospíšil. Je to skvělý učitel a i přesto, že nám některé věci oznamoval na poslední chvíli, tak jsme ho měli a stále máme rádi. Má totiž skvělý smysl pro humor, a když bylo potřeba, vždy nám se vším pomohl. Poznali jsme také spoustu dalších učitelů, o kterých bychom se rádi zmínili.
Pan učitel Jiří Machovský. Většina z nás si s tímto jménem spojuje sportovní akce, komické příběhy, hodiny dějepisu, zeměpisu a tělocviku, ale hlavně výborného učitele a výchovného poradce, vždy ochotného pomoci.
Paní učitelka Věra Janoštíková. Naše učitelka českého jazyka, která nám pomáhala s nácvikem na školní akademii, a díky které všichni ovládáme alespoň základy českého jazyka. Za to jsme jí srdečně vděční.
Sedmá třída byla velmi zajímavá, především první pololetí, kdy jsme kvůli nemoci pana učitele Pospíšila střídali učitele jako ponožky. Prvně paní učitelka Svatava Černá, zastupující post třídního učitele a výuku zeměpisu. Tu ale po nějaké době zastoupila paní učitelka Jiřina Vrtalová. Přírodopis nás učila paní učitelka Lenka Mazurková. Bohužel odešla a její místo nahradila paní učitelka Markéta Doleželová. V této třídě přibyl i další jazyk- Němčina, vyučovaná paní učitelkou Dagmar Březíkovou.
Osmá třída… začalo jít do tuhého, jelikož jsme zjistili, že vysvědčení se počítá na přijímačky na střední školy. Po prvním měsíci to ovšem všichni hodili za hlavu a přestali se stresovat. Možná to bylo dobře, možná ne. Zeměpis nás učil pan učitel Machovský a přibyla chemie, které se musel ujmout pan učitel Pospíšil.
Během posledního roku nám byly vtloukány do hlav dvě věci: 1)Musíte se snažit, jde o vaši budoucnost a 2) Že jsme odporní deváťáci. Doufáme, že tu druhou věc se nám během roku podařilo alespoň trochu zvrátit a učitelé na nás budou vzpomínat s úsměvem ve tvářích. Během prvního pololetí byl zmatek kvůli přijímacímu řízení a dohady kvůli návrhům třídních triček. Naštěstí na střední jsme se všichni dostali a na designu triček jsme se shodli. Po tom všem přišel školní výlet a akademie, na což budeme ještě velmi dlouho s radostí vzpomínat.
Ale nyní opouštíme tuto budovu, ne jako past na poznámky a nepěkná hodnocení, ale mnozí se slzami v očích jako první zastávku našich životů, na které jsme spolu těch několik let stáli. Nevážíme si jen vědomostí a zkušeností, které jste nám předali, ale celkově otisk slušného chování a soběstačnosti, který jste v nás zanechali. Snad si většina z nás vzala učitelská kárání a rady k srdci a i přesto, že si nás život naučí sám, se jimi budou alespoň trochu řídit.
Chtěli bychom Vám, pánům učitelům, paním učitelkám, paním vychovatelkám, a vůbec celému učitelskému sboru a všem, které jsme mohli na této škole poznat, poděkovat za vaši obětavost a snad ne marnou snahu vychovat z nás dobré žáky.
Věříme, a uděláme vše pro to, abyste se v nás v příštích letech nezklamali, a doufáme, že na nás budete v dobrém vzpomínat. Stačí už jen otřít slzy, obejmout a říci „Sbohem školo!“
Pro INFO 
)
Máš tam některé hezké obraty a už jsem tam objevil takovou "zamyšlenku" takže palec hore 