Sabat na Ekuře
Ne každý hráč zná místo, kde se každoročně setkávají čarodějky z celého světa Ekury. Ti, kdo o něm slyšeli, se o něm neodvažují mluvit nahlas. Je ukryto hluboko v podzemí, Jeskyně Zavržených, vstup je hned za Beluzem a je otevřen vždy v 11:11, 12:34 a buď ve 13:13 anebo 23:23. Jeskyně se nachází pod samotným Ugorohem – tam, kde se stíny dotýkají země dříve než světlo. Pro vstup ale budeš potřebovat „Stínovou kapku“.
P
roč právě tam?
Jeskyně je prastarým místem magie, opředeným legendami o zakázaných rituálech, dávných smlouvách a ztracených duších. Magie zde pulzuje tak silně, že i samotné stěny jeskyně šeptají zaklínadla. Jen čarodějky, které ovládají vnitřní klid a čistý záměr (nebo dostatečně silnou vůli), se sem dostanou bez újmy.
A jak takový sabat vlastně probíhá? Sabat se koná vždy během třech časů ve dne a jeden v noci za nejdelšího měsíčního svitu. V Jeskyni se rozhoří plameny, které nehoří ohněm, ale vzpomínkami – každá čarodějka přidá do ohně předmět, který symbolizuje její minulý rok. Někdo přinese vlas, jiná prsten, další třeba jen slovo psané krví.
Následuje
Tanec stínů, rituál, při němž čarodějky obchází pentagram z obsidiánu a zpívají prastaré melodie. V jeho středu se zjeví obraz budoucnosti – ale jen těm, kdo se nebojí pravdy.
Kdo sabat navštěvuje?
Matka Nyrha z Kerindoru – nejstarší čarodějka, jejíž dech prý dokáže přivolat mlhu i ve vyprahlé poušti. Vede sabat a rozhoduje o přijetí nových členek/členů.
Učednice z Ugorohu – mladé dívky, které touží po moci i vědění. Některé přežijí první sabat – jiné ne.
Toulavé čarodějky z hory Sohan – nemluví, ale při rituálu promlouvají skrze plamen. Neboť po celý rok zažívají zimu.
Stínová dáma z rokle – tajemná postava, která se neúčastní rituálů, ale vždy je přítomna. Prý zná jméno každé zúčastněné, dřív, než ho vysloví. Samotná dáma pána smrti.
Recept na legendární lektvar: Stínová kapka
Stínová kapka je hlavním rituálním lektvarem sabatu. Používá se ke krátkodobému splynutí se stíny a pro vstup do jeskyně – umožňuje čarodějkám a hráčům pohybovat se neviděně mezi světem lidí a duchů.
Ingredience:
Noční rosa z Ugorohu – kapky z okvětních lístků po půlnoci, které padají z čarodějnic, které již nemohou zemřít.
Stínové křídlo z netopýra Nemeronu – prach z jeho blan, získaný během lovu v Ugorohu.
Zlatá esence nočního lovce (sova z hor Darghos) – její krev má tiché vlastnosti v podobě zlatavě rudé esence karmy, ale pozor, objevuje se pouze jednou za 5 minut.
Měsíční krystal z Červeného lesa – odráží lunární magii a stabilizuje účinek (pokud nemáš, postačí ametyst).
List Dryády ze Zeleného lesa – chrání duši při splynutí se stínem.
Dej pozor, na odevzdání máš 30 minut po prvním ukořistění předmětů. Pak ztratí účinnost a můžeš je prodat maximálně u obchodnice anebo vyměnit u „Octavia“ za 1 pivo. Pozor, ale nejsou to klasická piva, na která jsi zvyklý, která se vyrábí z chmelu a ječmene, jsou to magická piva, po těch se proměníš v čarodějnou příšeru a budeš tak proklet na 10 minut. No budeš si muset „vytrpět“ těch 10 minut, které jsi nevyužil k sběru ostatních surovin.

- Ekura.jpg (47.98 KiB) Zobrazeno 860 x
Postup:
Navštiv Beluze a dej mu prázdnou lahev, noční rosu a prach z křídel netopýra. On ti to vše za 15 minut smíchá. Při míchání bude říkat tiché kouzlo, ty však nesmíš být v dosahu, abys byl vpuštěn do „Jeskyně Zavržených“: „Aš švěšlo mě nenajde, aš štín mne šahalí.“
Dále se vydáš za „Druidem“ a odevzdáš mu zlatavě rudou kapku esence karmy. Ten ti rozmíchá lektvar, ale dbej na to, aby to bylo třikrát proti směru hodinových ručiček. Né více a né méně, nemuselo by to pro tebe mít blahodárné účinky.
Nakonec zajdi za „Mágem řádu“ a odevzdej mu lektvar a ametyst s listem Dryády – směs získá temně modrou barvu.
Uchovávej to v kouzelné lahvi, kterou jsi měl u sebe. Kapka se bude hezky třpytit, jako noční obloha.
Pokud hráč nestihne do 30 min. odevzdat předměty může navštívit Octavia a obchodnici
Rozhovor mezi hráčem a Octaviem:
Octavio: „Tak co, lovče? Koukám, že jsi nestihl vyrobit stínovou kapku.“
Hráč: vybere jednu z možností, která je pravdivá
Varianta 1 – hráč lituje zpoždění:
Hráč: „Ano, nepovedlo se mi odevzdat všechny ingredience včas.“
Octavio: „Škoda… Stínová kapka se tvoří jen jednou za lunární cyklus. Teď budeme muset čekat, než se znovu otevře Brána mezi světy.“
Varianta 2 – hráč neměl čas:
Hráč: „Ano, neměl jsem na zbytek čas.“
Octavio: „Čas je to jediné, co nám zbývá – a zároveň to, co nás nejvíc zrazuje. Doufej, že se mezitím neprobudí Stínový červ z podzemí.“
Varianta 3 – hráč selhal při získání přísady:
Hráč: „Ne, bohužel, poslední přísada mi proklouzla mezi prsty.“
Octavio: „Pak jsi jistě narazil na Zrcadlového strážce. Málokdo obstojí, když čelí vlastnímu odrazu…“
Varianta 4 – hráč to chce prodat obchodnici:
Hráč: „Ne, moc se ptáš, jdu to prodat obchodnici.“
Octavio: [zúží oči] „Obchodnice? Ta stará čarodějnice z Tržnice stínů? Dej si pozor – ona nekupuje věci, ona si bere duše.“
…pokračuje konverzace, pokud se rozhodne prodat předměty obchodnici
Octavio: [zavrčí] „Tak ty si dovolíš zradit důvěru kruhu, a ještě se jim vysmíváš? Dobrá tedy… trest tě nemine.“
Hráč: „Počkej, to snad nemyslíš vážně. Já se nevysmívám.“
Octavio: „Myslím to smrtelně vážně. Osud rozhodne, v co se proměníš. Deset minut budeš žít jako stvůra, kterou jsi kdysi lovil a potkával.“
… 1. varianta
Octavio: „Ha! Mlžná čarodějka – tělo z páry, hlas z ozvěn. Deset minut nebudeš moci nic uchopit, nic říct přímo. Jen šeptat a bloudit.“
Hráč: [hlas se rozplývá do mlhy] „Tohle… tohle je šílené…“
… probíhá proměna
Octavio: „Až se vrátíš, možná si budeš víc vážit slov a času.“
… 2. varianta
Octavio: „Popelavý poutník… jak příhodné. Tvé tělo se rozpadá v prach, každý krok tě ztrácí. Nemůžeš se zastavit – jinak zmizíš. A každá vzpomínka, kterou si vybavíš, se rozpadne jako popel v dlaních.“
Hráč: [hlas se ztrácí v šepotu větru] „Tohle… tohle není fér…“
…probíhá proměna
Octavio: „Spravedlnost není fér. Je stará. A pamatuje si každou zradu.“
… 3. varianta
Octavio: „Skleněný běs… nádherný, ale křehký. Tvé tělo bude průhledné, každý pohyb jako zvonění skla. A každé slovo, které vyslovíš, se ti vrátí jako ozvěna, kterou slyšíš jen ty.“
Hráč: [hlas se tříští jako sklo] „Tohle… tohle nemůžu zvládnout…“
… probíhá proměna
Octavio: „Pak se nauč pohybovat tiše. A mluvit jen tehdy, když to má váhu.“
… 4. varianta
Octavio: „Zpívající stín… hlas bez těla, píseň bez konce. Budeš jen silueta, tvá slova se změní v melodii, která může ovládat mysl – ale ty sám neuslyšíš nic. Deset minut budeš zpívat, aniž bys věděl, co říkáš.“
Hráč: [hlas se mění v tichou píseň] „…co se to… děje…?“
… probíhá proměna
Octavio: „Teď poznáš, jaké to je být slyšen – ale nikdy pochopen.“ (dělalo by to přesmyčky toho, co hráč napíše)
Účinek:
Lektvar poskytuje 3–5 minut neviditelnosti (roleplayově). Nesmíš jej však vypít dříve, než vstoupíš do „Jeskyně zavržených“. Stačí mít ji v inventáři. Čarodějka nesmí během účinku mluvit ani kouzlit – jinak stín pukne a magie se obrátí proti ní.
Na konci každého sabatu je proveden rituál paměti – zapsání nového do Knihy stínů, která se nikdy neotevírá dvakrát stejnému člověku. Poslední zápis zněl:
„Když přestaneš věřit na čarodějnice, ony nezmizí. Jen tě přestanou varovat.“