Ekura fórum

Tohle je volné pokračování příběhu Balthazar.
Příběh najdete zde:
http://m2.sindicate.cz/forum/viewtopic.php?f=36&t=19648

"Dělejte sakra! Odveze mého syna do zaniklé říše. Co nejdříve musí byt zakopán v zemi,
aby mohl vztát z mrtvých." rozkazovala ledová čarodějka.

Mezitím se dva staří kamarádi, jako každý den, dohadovali kdo je znich lepší. Ten vzrostlejší
se jmenoval Kadus a jeho kamarád Shamei. Jejich stálým sporem bylo co je lepší. Kadus
byl zastánce hrubé síly a preferoval boj s mečem v ruce. Naopak Shamei byl typ člověka
který si myslel že jen věděním a inteligencí lze všeho dosáhnout. Asi nemusím podotýkat
že Kadus byl válečník s mnohýma zkušenostma z válek a Shamei byl šaman který cestoval
po světě aby nabyl vědění starých mágů z celého světa. Nebyli zrovna nejmladší a tak po
krátké diskuzi o tom co je lepší odešly do krčmy si dát nějaké lahodné pití. Když jim hospodský
donesl co si přáli vlezl do krčmy podivný muž v kápi. Kadus a Shamei mu ale nijak zvlašt
nevěnovaly pozornost, byli totiž zvyklí na takové lidi z cest po celém světě. Podivný muž
si sedl ke stolu. Do tváře mu nešlo vidět. Hospodský k němu přišel aby se ho zeptal co si dá.
Ten však jen ukázal na korbel piva co měli další lidi na stole. Hospodský si pomyslel své a
odešel pro pivo. Podivný muž popíjel celý večer a díval se stále směrem ke Kadusovi a Shameovi.
Když si toho Shamei všiml, klepl rukou do Kaduse a poukazal na to že je ten podivny muž sleduje.
To Kaduse znejistilo a postavil se. Přišel k podivnému muži, přisedl si a ptá se ho.
"Proč pořád po nás pokukuješ??"
Podivný muž zvedl hlavu a Kadus viděl jak z pod kápi svítí červené oči.
"Potřebuji pomoc." pověděl podivín.
" no ale tím že po nás budeš pokukovat ti asi moc nepomůžem" razantně odpověděl Kadus.
"Blíži se noc a já potřebuji abys se svým kamarádem došel o půlnoci za město k památníku Weol."
"dobře ale jestli to bude nějaká blbost nebo nějaká past tak si mě nepřej!" řekl Kadus.
Podivný muž hodil hroudu zlata na stůl a odešel. Shamei se koukal a říkal že asi nebude
chudý, když jen tak hodil na stůl hroudu zlata.
"asi opravdu potřebuje pomoc" dodal Shamei.
Oba dva si říkaly že by tam jít neměly ale jejich zvědavost byla větší.
Tak se před půlnocí dostavily k památníku. Všude byla jen tma a v dáli svítily pochodně z města.
Čekaly nějakou dobu a nikdo pořád nepřicházel. Už si začaly myslet že si z nich někdo utahuje.
"tohle nemá cenu jdeme zpátky do města" bručel Kadus.
Otočil se že už půjde domů, ale naproti němu stál ten podivný muž.
"prominte mi to zdržení, ale chtěl jsem vědět jestli jste ti praví a tak jsem vás nechal chvíli
čakat a pozoroval vás." řekl podivný muž.
"slušností je pozdravit a představit se." řekl Shamei.
Podivín sáhl na svou kápi, která mu zakrývala tvář. Sundal ji a pak se představil.
"jsem Pán Smrti" řekl a hlava v podobě lebky mu začala hořet.
"prominte mi že jsem vás tahal až sem, ale kdybych se vám přestavil už v krčmě tak bych
musel bojovat se všemi co tam byli a to mi za jejich smrt nestojí."
" a co po nás chceš? chceš nás zabít? jestli ano tak se připrav že bez boje to nebude."řekl Kadus
"uklidni se. Potřebuji od vás pomoc. Jak víte tak Balthazar byl zabit čtyřmi hrdiny. Má to
ovšem jeden háček. Jeho matku!! Ledová čarodějka moc dobře ví jak Balthazara zpět probudit
k životu. K tomu potřebuje HŮL KRÁLŮ a aby byl Balthazar zakopán v zaniklé říši. Ta hůl
má moc probudit vše zlé co ta zem skrývá. Zabránit čarodějce v tom aby zakopala Balthazara už nemůžem na
to je už pozdě." vyprávěl pán smrti.
" ale nám je jedno jestli zase bude někdo živý nebo mrtvý." řekl Shamei.
"to by nemělo. Pokud se čarodějka dostane k holi králů, bude moct nejen oživit Balthazara ale taky
Krále démonů, Devítiocase, obrozeného vůdce orků nebo samotného krále Azachiela a to
říkam jen hrstku těch co budou mít chut se pomstít lidem za to, že jsou uvězněni v zemi v zaniklé
říši."
" a jak ti máme pomoct, co máme udělat?" ptal se Kadus.
"Musíte dojet do pouště. Tam se nachází jeskyně opic. Opice jsou zlé a zákeřné. Mají však jednu
slabost. Okrádají lidi a jejich poklad schovávají v kobce na konci jeskyně. Vás jsem si
vybral, protože už jste něco zažily a vaše zkušnosti vám pomůžou tento nelehký úkol splnit."
" okrádají? toho bychom mohli využít." přemyšlel nahlas Shamei.
"a jak asi?" odpověděl mu Kadus.
"Kolik zlata nám můžeš poskytnout? zeptal se Shamei.
"Na vaše poměry opravdu hodně." řekl pán smrti.
"Sežen nám něco co je poravdu cenné ale aby se dalo lehce přepravit." podotknul Shamei.
Pán smrti zalovil rukou pod kápi a vytáhl prut titanu. Podal ho Kadusovi se slovy že se už musí vydat
na cestu aby tam dorazili první. Pán smrti se s něma rozloučil, otočil se a zmizel ve tmě.
Kadus a Shamei se vrátily zpět do města aby si zebraly své koně. Naskočili na koně a vydaly se na cestu.
K ránu dorazily k okraji pouště.
" no jo ale na jednu věc jsme zapoměli. Kde se ty opice vůbec nacházejí?" ptal se Kadus.
"neboj oni si nás určitě sami najdou. Až nás uvidí tak se nebran a nech se oloupit. Prut titanu
si vezmou a nás aspon doufám nechají. My je pak budeme sledovat až tam kde schovávají své poklady."
řekl Shamei.

Slunce už svítilo na zem pár hodin a dva kamarádi začaly pochybovat jestli to byl dobrý nápad.
V tom slyšely burácení zbraní. Když se rozhlídly kolem, stála okolo nich tlupa opic. Člověk
by si řekl že to jsou jen obyčejné opice ale pravda je jiná. Opice byli větší a silnější, jejich zbroj
byla kována ze zlata.
Jejich kopí jim ležela na krku. Opice vykřikovaly že pokud jim nedají to nejcenější co mají tak si
to vezmou sami a oni tady zustanou jako krmivo pro supy. Ani jeden znich nezaváhal a dali jim prut
z titanu. Opice si to vzaly a kopí ztáhly z jejich krku. Když opice i s prutem odešly, tak je
kamaradi začaly sledovat. Opice došly až k oáze a tam do kopečku k jeskyni. Oba dva vlezly za nimi do jeskyně.
Sledovaly je do různych chodeb a zákoutí, přitom si dávaly velký pozor aby je nikdo neviděl.
Když opice došly až k velkým zlatým dveřím, tak se Kadus s Shameem schovaly za roh a nenápadně sledovaly jestli
je to ta místnost s pokladem. Když opice otevřely, vyhrnula se na ně oslnivá záře.
"Tam to musí být." řekl Shamei.
Sebraly se a šli ke dveřím, otevřely je a spatřily jak jak opice ulkádají prut titanu
na hromadu zlata. Kadus vytasil meč a všechny opice zabil.
"rychle! musíme najít tu hůl!" řekl Shamei.
Oba začaly hledat v obrovském množství pokladů.
"tady nic takového není!" zařval Kadus.
Vtom se otevřely dveře a v nich stála ledová čarodějka i s holí králů.
" Jste v pasti. Ted zemřete a já budu vládnout světu." začala se smát čarodějka.
"my se jen tak nenecháme! Tu hůl si vezmeme ikdyby nás to mělo stát život." řekl Kadus.
Čarodějka poslala na dva kamarady hordu opičích generálů ale Shamei byl zkušeny, vytáhl z kapsy figuru a hodil
ji směrem ke generálům. Figura se změnila na let duchů draka a zapálila generály. Ti padly k zemi.
Shamei pak okouzlil Kaduse kouzly požehnání a dračí pomoci. Kadus měl kolem sebe modrou záři a zbran se mu chvěla
velmi silnou energií. Začaly pak bojovat se samou čarodějkou. Byla velmi silná ale hůl ji překážela
v kouzlení a tak ji položila na zem. Kamarádi se snažily hůl získat, ale čarodějka jim to nedovolila a
uštědřila jim tvrdé rány. Pak Kaduse napadlo že by mohl odvést pozornost na sebe a Shamei by mohl hůl vzít.
Kadus se dal stranou a začal pořvávat na čarodějku, jak je škaredá a že by si měla ty svoje opičky lépe
vycvičit. Čarodějka se otočila směrem ke Kadusovi a útočila na něj. Shamei využil situace a sebral hůl.
Cítil jak v holi pulsuje síla o které se mu ani nezdálo.
Mezitím už držela čarodějka Kaduse pod krkem a chystala se mu zasadit smrtelnou ránu.
Shamei chytl hůl za oba konce a rozlomil ji na 2 časti. Síla z hole byla uvolněna a vyslala tlakovou vlnu
do všech stran. Čarodějka pustila Kaduse a upadla pod silou vlny na zem. Udeřila se do hlavy o skálu a zůstala
ležet. Zdi se začaly bortit a na Kaduse spad velký kámen který dopadl na jeho nohu. Shamei
přispěchal kamaradovi na pomoc aby ho odtamtud dostal ven než se čarodějka probere. Chytl ho
za ramena a začal ho tahat, ale kámen který držel Kaduse byl moc těžký. Strop se začal propadat
a Shamei začínal být bezradný.
"Běž a zachran se aspon ty!Dones hůl pánu smrti. On bude vědět co stím." řekl Kadus.
"nemohu tě tu nechat příteli." odpověděl Shamei.
"Běž rychle dokud se čarodějka neprobere. BĚŽ!BĚŽ!" rozkázal Kadus.
Shamei se sebral a utíkal pryč z jeskyně. Cestou z jeskyně slyšel jak Kadus řve bolestí na čarodějku, že už je pozdě.
Dorazil právě tak akorát k vychodu. Rozrazil bránu a jeskyně se za nim propadla celá.
Shamei si sedl na zem a začal plakat nad ztrátou svého přítele. Po pár minutách pláče se zvedl a dal se na cestu
k rokli. Když k ní dorazil stály na kraji rokle hlídači.
"Co tu chceš?" řekl hlídač.
"nesu něco pánu smrti" řekl Shamei.
"půjdeš semnou, ale nezkoušej mě podvést. Odsud se totiž jentak nedostaneš." varoval ho hlídač.
Dorazily k Pánu smrti a Shamei před něj předstoupil, klekl si na kolena a podával rozlomenou hůl.
"ano to je ona. Vyborně. Nyní bude Balthazar navěky čekat v zemi. Lepší trest snad pro něj není.
A nebyli jste nahodou 2?" řekl pán smrti.
"Ano, Kadus umřel v sutinách propadlé jeskyně, když bojoval s čarodějkou." řekl smutně Shamei.
Pán smrti začal uvažovat.
" Jsem vám zavázan, idkyž jste to taky dělaly kvůli sobě a svému lidu.
A co čarodějka s ní se stalo co? " ptal se pán smrti.
"Ta tam zůstala s ním, aspon doufám." řekl Shamei.
"Ted se vrat zpátky domů do svého města."
A tak Shamei poslech a vydal se zpět do svého města. Cestou vzpomínal na svého přitele a jak
se vždy dohadovaly co je lepší a jak spolu seděli v krčmě. Cesta byla dlouhá.
Blížil se večer a Shamei dorazil do města. Přivázal koně a šel do krčmy s tím že musí zapít
smrt svého přítele. Sedl si ke stolu a objednal si jako vždy. Když vypil asi pátou sklenici
piva, tak se doslova rozletěly dveře a v nich stal Kadus.
"Ty tady piješ bezemně?" smál se Kadus.
Shamei vztal a nechápal co se děje. Kadus k němu přistoupil a řekl.
"copak neobejmeš svého kamaráda? řekl Kadus.
Shamei se vzpamatoval a přívital svého kamaráda.
"jakto? nechápu. ty jsi živy?" ptal se Shamei.
"Ano jsem. Sám nevím jak se to stalo. V jeskyni začalo vše padat až mě to i s čarodějkou
zasypalo celého. Viděl jsem jen tmu ale tělo jsem vůbec necítil. Pak se předemnou objevil
pán smrti a řekl že mi moc děkuje a proto mi vrací život. Pak jsem se objevil u památníku Weol a
došel jsem tady abych na tebe počkal. Ale jak tak vidím ty jsi mě předběhl."
Oba kamarádi si slíbily že už se usadí, najdou si ženy a že už zapomenou na války a cesty po světě.

KONEC

despre---ty si spisovteľ... Veľmi pekné príbehy

Jejky.....moc pěkný...paráda.

HrochDavid píše:Opravdu nádherné, ty by jsi vážně měl být spisovatelem Takový talent se jen tak nenajde.

Souhlasím

Zeleninový Salátek píše:Nezkusíš někdy napsat nějakou knihu?V mojí knihovně se počet nepřečtených knih snížil na 0 .

Možná až budu mít malé děti tak jim napíšu nějaké pohádky, ale na knihu bych to opravdu neviděl