Cesta za záchranou I
Napsal: ned 29. dub 2012 21:54:35
Takže rozhodl sem se napsat příběh,zde je první část jestli se bude líbit napíšu i další.Připojuji i anketu(s povolenou změnou hlasu).
Hezké čtení.
Jednoho dne ve vesnici Velneol,šel kovář jako každý den do studánky pro Světovodu.Kovář byl opravdový mistr ve svém řemesle,jeho výtvory byly vyhlášené po ve všech říších.
Každý meč nebo zbroj kterou vytvořil bylo umělecké dílo.Základem každého kovářského úspěchu,byla Světovoda a Bleskové tyčinky.Smýcháním větviček Ebenu a Fosilního kmene,s trochou Světovody je stvořila Blesková hmota.
Z které se pak dělali tyčinky.Kovář si zrovna šel pro Světovodu aby mohl tyto tyčinky udělat.Kdiž v tom se zarazil.Stál a koukal,nemohl uvěřit tomu co vidí...
Studánka která byla vždy plná Světovody,byla najednou skoro prázdná.Kovář se začal hrozit vlastnímy myšlenkamy.Bez Světovody nebudou zbraně ani brnění,štíty prostě nic.
A bez dobře vyzbrojené armády nemáme šanci ubránit,se barbarským kmenům.Myšlenky mu přerušilo až zakokrhání kohouta.
Řekl si "Musím to říct veliteli".Ihned se otočil a běžel k velitelově domu.Velitel zrovna vycházel,zavřel dveře a šel pomalu po chodníku.
Kdiž se z poza zdi vyřítil kovář.A řekl velitelovi o Světovodě a o tom co se bez ní stane.
Velitel řekl že to promyslí...
Za pár hodin velitel zašel za Urielem,jestli neví co s dělat.Uriel řekl že se podívá v městské knihovně,jestli něco nenajde tam.
Další den velitel šel za Urielem se zeptat jestli na něco přišel.Uriel řekl ať s ním jde do knihovny,že by měl něco vidět...
Za pár minut byly v knihovně,velitel se posadil na židli.K dřevěnému stolu,Uriel vzal z poličky njáký srolovaný papír.
Položil ho na stůl a rozloloval ho."Tady"řekl Uriel a ukázal prstem na papír(byla to mapa)."Jak víte Světovoda pramení v hoře Osudu"začal vypravovat Uriel.
"Hora osudu leží severně od křižovatky smrti,nebo ne?"pronesl velitel."Ano máte pravdu"odpověděl uriel,"Víte proč se jmenuje křižovatka smrti?".
"Nevím","Jmenuje se tak protože leží,nalevo od pouště kde nikdo nepřežije víc jak den.A na pravo od Ledového království,kde nikdo nepřežije ani půl dne."vypravoval Uriel.
"A na severu leží Chrám útrapy který je plný uhranutých démonů a jiných bestijí."
"Dobrá ale jak nám to pomůže?"zeptal se velitel.
"Nechápe te?Světovoda jen tak sama od sebe nevyschne,někdo musel říčku přehradit a ostavit tak přísun Světovody.Navrhuji vyslat zvědy do ostatních říší a také ke křižovatce smrti,musíme zjistit co se stalo!"
"Souhlasím hned dám vědět vojákům."
Vojáci na koních vyrazili hned jak to bylo možné.Minuty plynuly,hodina za hodinou...
Za dva dny dorazili zvědové kteří byli vyslání do dalších království.
Vojáci celí uřícení z rychlé cesty sotva lapaly po dechu.
Jeden došel za velitelem do domu.Dveře se rozrazily,"Nikde nic nevědí"řekl voják a jakmile to dořekl zkácel se na zem.
Hezké čtení.
Jednoho dne ve vesnici Velneol,šel kovář jako každý den do studánky pro Světovodu.Kovář byl opravdový mistr ve svém řemesle,jeho výtvory byly vyhlášené po ve všech říších.
Každý meč nebo zbroj kterou vytvořil bylo umělecké dílo.Základem každého kovářského úspěchu,byla Světovoda a Bleskové tyčinky.Smýcháním větviček Ebenu a Fosilního kmene,s trochou Světovody je stvořila Blesková hmota.
Z které se pak dělali tyčinky.Kovář si zrovna šel pro Světovodu aby mohl tyto tyčinky udělat.Kdiž v tom se zarazil.Stál a koukal,nemohl uvěřit tomu co vidí...
Studánka která byla vždy plná Světovody,byla najednou skoro prázdná.Kovář se začal hrozit vlastnímy myšlenkamy.Bez Světovody nebudou zbraně ani brnění,štíty prostě nic.
A bez dobře vyzbrojené armády nemáme šanci ubránit,se barbarským kmenům.Myšlenky mu přerušilo až zakokrhání kohouta.
Řekl si "Musím to říct veliteli".Ihned se otočil a běžel k velitelově domu.Velitel zrovna vycházel,zavřel dveře a šel pomalu po chodníku.
Kdiž se z poza zdi vyřítil kovář.A řekl velitelovi o Světovodě a o tom co se bez ní stane.
Velitel řekl že to promyslí...
Za pár hodin velitel zašel za Urielem,jestli neví co s dělat.Uriel řekl že se podívá v městské knihovně,jestli něco nenajde tam.
Další den velitel šel za Urielem se zeptat jestli na něco přišel.Uriel řekl ať s ním jde do knihovny,že by měl něco vidět...
Za pár minut byly v knihovně,velitel se posadil na židli.K dřevěnému stolu,Uriel vzal z poličky njáký srolovaný papír.
Položil ho na stůl a rozloloval ho."Tady"řekl Uriel a ukázal prstem na papír(byla to mapa)."Jak víte Světovoda pramení v hoře Osudu"začal vypravovat Uriel.
"Hora osudu leží severně od křižovatky smrti,nebo ne?"pronesl velitel."Ano máte pravdu"odpověděl uriel,"Víte proč se jmenuje křižovatka smrti?".
"Nevím","Jmenuje se tak protože leží,nalevo od pouště kde nikdo nepřežije víc jak den.A na pravo od Ledového království,kde nikdo nepřežije ani půl dne."vypravoval Uriel.
"A na severu leží Chrám útrapy který je plný uhranutých démonů a jiných bestijí."
"Dobrá ale jak nám to pomůže?"zeptal se velitel.
"Nechápe te?Světovoda jen tak sama od sebe nevyschne,někdo musel říčku přehradit a ostavit tak přísun Světovody.Navrhuji vyslat zvědy do ostatních říší a také ke křižovatce smrti,musíme zjistit co se stalo!"
"Souhlasím hned dám vědět vojákům."
Vojáci na koních vyrazili hned jak to bylo možné.Minuty plynuly,hodina za hodinou...
Za dva dny dorazili zvědové kteří byli vyslání do dalších království.
Vojáci celí uřícení z rychlé cesty sotva lapaly po dechu.
Jeden došel za velitelem do domu.Dveře se rozrazily,"Nikde nic nevědí"řekl voják a jakmile to dořekl zkácel se na zem.
)
ale nevadí.