Příspěvek
od jfz » ned 01. říj 2017 14:05:48
Splácím jeden rest - Sauronovo dokončení příběhu.
Oliver, reg , Stephanie,
Oliver byl zaskočen nenadálou situací. Reg byl mrtev, to není možné, pomyslel si, a přece jen ta krev na jeho rukách tu stále byla. Jeho instinkt mu napovídal co má dělat. Vzpomněl si na svou kamarádku z dětství, která se vydala po stopách svého otce a stala se profesionální zlodějkou. Čas od času se potkávali ale Oliver byl většinou mimo město takže na ni většinou ani neměl čas. Potřeboval najít tu ženu, Stephanii. A pokud by někdo věděl kdo to bude, byla by to jeho stará známá. Zatímco při útěku přemýšlel daleko za jeho zády se od taverny rozléhaly rozrušené hlasy. Stráže již zřejmě vědí co se stalo. Neběžel, věděl že kdyby běžel tak i za tmy by běžící postava vypadala hodně nápadně a to i když byl naprosto celý od krve. Od regovy krve, napadlo ho. Rychlé tu myšlenku vytěsnil z hlavy. Zašel za roh budovy. A hle, našel zde čisté oblečení, někdo jej nechal sušit. Když přišel blíž, zjistil že to jsou vlastně nějaké staré hadry, ale pořád lepší než to co měl na sobě, pomyslel si. Ihned prádlo sundal a převlékl se do něj. Bylo sice trochu vlhké, ale nevadí. Vzpomněl si že zná jedno kouzlo které by šaty možná dokázalo vysušit, ale bál se že by ji mohl vznítit a svlékat se mu jej nechtělo, byly to přeci jen jeho jediné šaty. Vzal své staré krvavé a hodil je do nejbližší studny. Plížil se pak směrem k vnějším hradbám města a snažil se aby jej nikdo nespatřil. Za chvíli začal schazet dolů po schodech směrem ke kanalizační stoce, kde by jeho známá měla být, když tu náhle ucítil prudkou změnu větru, otočil se a spatřil jen něco velikého letícího směrem k němu. Nestačil ani zareagovat a kacel se k zemi..........................................
Probudil se asi ráno, zřejmě bylo ráno uvědomoval si když viděl přes mříže denní světlo. Mříže !!! Uvědomil si. Bylo mu jasné kde je. Po dlouhé době na chodbe uslyšel mluvit nějakou ženu se strážným. Náhle se prudce otevřely dveře a žena vešla. Byla nádherná, černé dlouhé vlasy, zelené oči a usmívala se. Promluvila: "vím že si to nebyl ty, i když to bylo tvyma rukama", znám tyhle věci řekla. Ano . , "Takže ty mi věříš?" Zeptal se s nadějí v hlase. "Ano, věřím, ale je ještě nutno udělat spoustu věcí." Odpověděla a utekla pryč. Dlouhé dny se nyní nic nedělo a nikdo jej nerušil. S občasnými přestávkami, kdy mu přinesli jídlo nebo pití a nebo vynesli výkaly.
Zrovna začínala noc když tu náhle někdo otevřel dveře.(jinak abyste si nemysleli proč prostě magickými schopnostmi neotevřel dveře a neutekl, bylo to proto, že lidi s magickými schopnostmi zavírali do speciálních cel, mimo jiné byla místnost také velmi dobře střežena, dveře cely by sice mág takové kvality jako byl Oliver otevřel, ale pokud by tak udělal byl by unaven dost na to aby tucet můžu které by upozornil alarm nemel nikdy šanci sám porazit. Což by byla i tak dost těžka úloha.)
Strážný co nyní otevřel dveře měl zvláštní výraz v očích otevřel dveře a položil na zem knihu a klíč kterým ty dveře otevřel. Nato se obrátil a utekla ven z cely. Nyní si roztřeseně uvědomil že ten strážný byl posedlý velmi silným démonem, možná dokonce jednou z královen! A uvědomil si že to pravděpodobně byl onen démon, kterého s Regem tam dole vypustili. Věděl že musí najít tu černovlásku která mu věřila. Popadl knihu a ten klíč a naše si všiml že tahle kniha je ona která mu téhož večera zmizela - a tohle je unikátní bronzový klíč! Věděl že těchto unikátů existuje jen pár ale pochyboval o jeji existenci až do teď. A nyní má jeden z nich v rukou on. Bronzové klíče byly unikátní tím že dokázaly odemknout jakýkoliv jednoduchý zámek.
Ostražitě vycházel z věznice a bylo mu divné že nikoho zatím nenašel. Bylo to avšak hodně stop spěchu. Tím bylo myšleno to že lidé zde nechali své věci a utekli, jakoby před něčím. Možná před tím démonem, pomyslel si. Vystoupal nahoru po schodech a opatrně pootevřel dveře. Nikdo tam nebyl. Šel dále až vyšel z nádvoří hradu a jeho brány, kde se mu naskytla unikátní podívaná. Spatřil všude lidské mrtvoly a dlažbu ulic pokrytou jejími vnitřnostmi a spoustou krve. Věděl co tohle znamená. To ten démon kterého vypustili. Který zabil rega jeho rukou a otevřel mu dveře cely . A vtom ho spatřil. Vešel do chrámu lásky. Říkalo se mu tak ačkoli nikdo nevěděl proč, byla to temná budova, jevící se jako opuštěná na konci náměstí v rohu. Náhle uslyšel pronikavý ženský hlas který rozpoznal. "Nakonec si teda utekl", nečekala jsem že bys to udělal. Byla to ta černovláska, vytáhl z kapsy klíč a zamával jím. Vykulila oči, kdes ho vzal?? Zrovna jsem tě chtěla jít vytáhnout ale bylo tam pár zatvrzelých strážných co se báli vylézt ven. Prohodili pár spěšných slov a Oliver jí řekl co se stalo, neztráceli čas a šli k chrámu lasky. Mimoto se dozvěděl že ona černovláska se jmenuje Kate. Vešli opatrně chrámem dovnitř a užasli, vlastně nikdo nikdy uvnitř nebyl a chrám byl odjakživa zamknut co se vědělo. Ale tohle nečekal nikdo. Bylo to něco jako vestavěná katedrála, všechno z lidských ostatků a staré, dávno zaschlé krve před nema byl oltář z živého masa, nevěděli jak jo udržovali ale byl tam. Oliver se nyní pozorněji zadíval a zjistil že vidí kousek tváře onoho strážného v tom oltáři a byl na chvíli znechucen. Vtom se ozval hrdelní smích někde zpoza jejich zad. Oliver s Kate se otočili a zjistili že proti nim stojí 2 cože ???? Věděl že upíři existují, a také věděl že to znamená jediné - osoba byla posednuta démonem. Vtom v jedné z oněch příšer spatřil Stephanie a bylo mu ji líto, avšak neváhal a začal po ní metat blesky. Upírka zvedla štít a hrdelní smích jest více zesílíl, uvědomil si že bojuje jen se Stephanie ale věděl ze před chvilkou viděl 2 a ne jen jednu. Přes ohlušující rány blesků neměl čas soustředit se na 2 monstra a tak stephanin druh ohromnou rychlostí přepadl Kate a zakousl se jí do krku. Jak to Oliver spatřil, zmocnila se ho obrovská zloba. Přestal metat blesky na Stephanii ačkoli věděl co to bude znamenat, otočil se a poslal mohutný blesk na druhého upíra až odletěl do vzduchu, udělal tak 2 salta a napichnul se na louč. Vtom jeho tělo začalo hořet a on křičel a sápal se z něj popel. Zatímco se tohle všechno odehrávalo, Stephanie přepadla Olivera shodila bo dolů až mu rozbila hlavu a zakousla se mu do krku.....
Pokračování příště.