Jednou večer byl jsem sám.
Měl jsem s sebou jen whisky.
A prázdné smutné vzpomínky,
koukal jsem jak se město hýbe a ona tam nekde v dáli je
Chyběla mi jako kuřákovi jeho cigareta,
ale vše je to jen a jen má vina.
Bylo mi smutno tak, jako ještě nikdy.
Trápily a mučily mě chyby.
Litoval jsem všeho zlého,
myslel jsem na její teplo,
které mě hřálo za studené noci,
ale už jsem neměl místo v jejím srdci.
Chyběla mi, ale teď už ji bude mít v náručí jiný,
a mně na ni zůstanou jen hezké vzpomínky.
Všechno hezké už pominulo
a srdce mi to zlomilo .
Vzpomínky na ni mi do očí tlačí slzy,
které tečou po mé tváři.
Jak ta whisky do poháru a pak do mne,
jako střela do terče.
Myšlenka na ty hezké chvíle,
bolí mě jak tisíc ran do srdce.
chybí mi, no, všemu už je konec,
naší lásku ukončil zvonec.
Byla to jediná žena, kterou jsem kdy miloval,
naučila mě, co je to láska a žal.
Napořád na ni budu myslet,
dokud mě nezabije smutek.
na žádost zakladatele.