„Z pověstí a pramenů z dob pronásledování čarodějnic se můžete dozvědět, že se poslední dubnovou noc konala čarodějnická shromáždění, nebo-li sabaty, na různých opuštěných místech, převážně pak v horách či ve skalách. Někdy se také říká, že šlo o slety, a to z důvodu, jakým způsobem se na srazy čarodějnice dopravovaly. Takových sabatů ovšem bylo daleko více, ideálně se konaly u příležitosti úplňku a tak jich mohlo být v některých letech až třináct. Tou nejvýznamnější nocí však zůstala právě ta dnešní. A co se na takových sabatech dělá? Hoduje, tancuje, vaří se lektvary a kouzelné masti, jež se užívají k létání a také se provádí zasvěcující rituály pro naše novicky, haha. Na srazech často nabýváme podob jiných zvířat, například vlků nebo koček. A právě takovou proměnu vás mohu naučit, stačí, když správně a nejrychleji vyřešíš další úkol a koště bude tvé!“
Pravá tvář člověka se ukáže postupem času,a to dokonce až v takové míře,že tomu sami nebudete věřit,kolik dobrých masek si před Vámi člověk nasadil na ksicht.
mám dotaz napsal jsem jako první odpověď ale z nejakého důvodu mi to neuznalo nwm proč musel jsem to odesílat na třikrát
Edit: Hezké odpoledne, evidenci neodeslaných příspěvků bohužel nevedeme a tak není možné Vaše tvrzení nijak podpořit. Jak vidíte, přispívání funguje zcela v pořádku a taktéž první reakce na zadání přišla bez komplikací do minuty - problémy na naší straně tedy lze vyloučit. Snad se z Vaší strany setkám s pochopením, nezanevřete na soutěž a zkusíte zaútočit na vítězství v příštím kole, přeji hodně štěstí.
/Avery
„Historie postihů za čarodějnictví sahá až do středověku. Pamatujete si na jeden z nejstarších sepsaných zákoníků vůbec? Pokud vám vytanul na mysl kodex krále Chammurapiho, pak vás možná překvapí, že už zde najdete zmínku o trestu za provozování čarodějnictví. Avšak ta nejznámější éra pronásledování čarodějnic v Evropě a především pak u nás, o které vám mohu vyprávět, poněvadž je živě uchována v mé paměti, se datuje do 15. - 17. století, s drobnými dohrami ve století osmnáctém.
V porovnání s jinými zeměmi v Evropě u nás k procesům docházelo výjimečně. Jejich dějištěm se stalo Šumpersko a Jesenicko. Nechvalně známým se díky nim stal zámek Velké Losiny, kde bylo odsouzeno inkvizičním tribunálem 56 osob k trestu smrti upálením. To, že se jednalo o absurdní obvinění se už dnes ví. Díky třístupňové tortuře, která byla církví schválena, se obžalovaní pochopitelně přiznávali k činům, které neudělali. V této době se také rozmohlo udavačství. Za těmito obviněními překvapivě nebyl akt čarodějnictví, ale vychytralá snaha obohatit se. Celý proces od věznění, přes mučení, až po upálení totiž byl zpoplatněn a následně vymáhán na pozůstalých popraveného a jeho majetek propadl státu.
Biblí a průvodcem všem inkvizitorům se stala latinsky psaná kniha ‚Malleus Maleficarum‘ (česky Kladivo na čarodějnice) - rukověť vydaná ve Štrasburku - která obsahovala teoretické znalosti popisující nadpřirozené temné entity, čarodějnice nevyjímaje. Kromě různých popisů a zřejmě také smyšlených případů je v tomto démonologickém traktátu část knihy věnována jakési příručce, jak čarodějnice pronásledovat a usvědčit. A právě tímto segmentem se inspiroval známý inkvizitor Boblig, který poslal na smrt desítky žen a mužů.
No, mohla bych o tom vyprávět do nekonečna, jenže tě nechci unudit a také se nám krátí čas. Raději si pojď vysloužit vstupenku, ať můžeme vyrazit.“
.