
Udusaná dlažba,tak rozpustilá a tak ztracená,ulice nocí, ulice dní, dnes tak vyčerpaná a prázdná, jako pohon velkého města
vstupující do noci. Jsem ulicí opuštěnou a bolavou,ulicí unavenou z tolika lásky, jdu ulicí nahoru a jdu ulicí dolu a nepolevím ani za život
a na to jsem pyšný,já vím, že ten den odejde a v ten den mé štěstí zase příjde,
v ten den si mě přijde najit,odchází dobrý člověk na laně života a bez placení ,mé srdce není k pronájmu
ulice smutná z tolika lásky ulice všech ulic stále živá,,z kouta do kouta ztracená kulka,tak mě život odstřelil,
ulice přání, ulice ztroskotaná,ulice ztracená bez budoucnosti bez cesty ven,ulicí všech ulic,kde ženy života stoupají dolů a klesají vzhůru,
jako pohon města velkého.Stále mi říkají,v jakoukoliv hodinu,stále krásná, jenže nevhod,říkají mi děvko,taky princezno
to je má šlechta,ulice utrápená,ulice ztracená z tolika lásky...