Příběh-Země Meylord, Kapitola 2: Meteor

[Spylander]

Kapitola druhá: Meteor

Čaroděj se postavil a přiblížil ke světelkujícímu kameni a přiložil na něj ruku. Byl teplý, ale nebyl ani studený. Skoro jako by pulzoval. Čaroděj ustoupil o pět kroků stranou, namířil na kámen svou holí, na jejímž konci byl diamant ve tvaru jehlanu a poručil: ,, Ukaž svá tajemství! ". Diamant se rozsvítil a najednou se prostor tří metrů od kamene ponořil do husté tmy, ve které svítil pouze kámen a čarodějová hůl. Náhle tma zmizela a na místě za kamenem stály tři tmavé příšery, které se začaly na čaroděje dívat. Jeden z nich popošel dopředu a téměř lidským hlasem řekl: ,, Ty nás probudil? ". Čaroděj přikývl. Příšeře se zalesklo v jejich žlutých očích: ,, My Ork, ty zemřít! ". Čaroděj to ale nechtěl nechat jen tak. Jeden z nich se začal napřahovat, že stařičkému čaroději ukončí trápení. Ale v čarodějových očích se rozohnily plamínky, zamával holí a zařval magickou formuli: ,, Vyleo azementis! ". Ork odletěl o několik metrů dále a rozpadl se na kamenné úlomky. Druzí dva ale zaútočili spolu. Čaroděj opakoval kouzlo a i oni se rozpadli na úlomky. Potom zamířil špicí hole na kámen, pronesl zaklínadlo a zarazil holi do země kousek od kamenu, pronesl další zaklínadlo u kterého po jeho vyslovení zaduněl zvuk hromu. Kámen začal svítit, až se rozprskl na prach. Čaroděj poté klesl na kolena a hůl mu vypadla z rukou. Opodál stál za stromem mladý chlapec, mohlo mu být tak 17, ale jeho tělo bylo od prací na polích silné a majestátné. Jmenoval se Deokbae ( Asi už tušíte kdo to je ). Deokbae doběhl k čaroději a zachytil ho před tím než dopadl úplně celý na zem. Čaroděj pohlédl unavenýma očima chlapci do tváře a zeptal se: ,, Deokbae? Co ty tu děláš? Máš přece být na poli? ". Deokbae mu odvětil, že jej pouze sledoval a to co uviděl mu připadalo jako ve zlém snu. Náhle Deokbaeovy oči strnuly na čarodějovu tuniku na hrudi, ze které mu trčela dýka s ozdobením. Byla na ní vyryta písmena ve velmi staré reči a její překlad zněl: ,, Každý kdo Orka probudit zkusí, životem zaplatit musí ". Deokbae věděl, kdo jediný mu může pomoci. Léčitel Monyo...
Deokbae uchopil čaroděje do náruče jako nevěstu ( čaroděj nevážil méně než padesát kilogramů ) a utíkal co mu síly stačily do vesnice. Tam už čekal léčitel Monyo. Ošetřoval totiž u společenské venkovní jídelny chlapce s rozbitým kolenem. Deokbae sotva popadl dech a vychrlil na Monya: ,, Pane..... čaroděj...... je smrtelně zraněn..... vylečte ho prosím ". Monyo se postavil, zběžně prohlédl čaroděje a už prchal společně s Deokbaem do Monyova domu.
Deokbae nechal léčitele pracovat a rozběhl se k Fanovu domu, kde bouchal na dveře jak zběsilý. Jakmile Fan otevřel, téměř okamžitě se od svého kamaráda dozvěděl, co se stalo.
Když oba doběhli k Monyovu domu, vyšel samotný Monyo. Měl ve tváři unavený a bolestný výraz: ,, Jestli si chcete s čarodějem naposledy promluvit, máte možnost. Umírá... ". A odešel někam k řece a tam si sedl na břeh. Oba kamarádi vešli do domu a našli zabaleného čaroděje. Ten ještě zmátořil poslední síly a pověděl jim o tajné knihovně, která je zřízena pod jeho postelí v domě. Pak čaroděj vydechl naposledy. Byl posledním žijícím mágem na světě, bez potomka a jediný dokázal ovládat schopnosti, děděné generacemi před ním. S ním zemřelo tajemství magie.
Fan a Deokbae vyšli z domu a zamířili k domu Sam-Ziho. Jeho dům byl teď smutný a prázdný. Fan si náhle připomněl Sam-Ziho slova o tajné knihovně, ukryté pod postelí. Společně s Deokbaem odtáhli postel stranou a odhrnuli koberec. Byly tam dveře!
Fan dveře otevřel a zapálil lucernu. Spolu s Deokbaem šli dolů, kde spatřili svíce, které zapálili.
Nyní se jim teprve naskytl pohled na tu největší podzemní knihovnu, kterou kdy viděli. Bylo zde asi 500 knih, všechny oprašované pravidelně a některé i starší 200 let. Deokbae vzal jednu z knih, na které bylo napsáno ,, Učení Válečníka- poznejte své Tělo ". Podal ji Fanovi a ten se do ní začetl.
Krátce po pohřbu čaroděje se začal z knihy Fan učit...

[Aurimek]

Moc pěkné jen tak dál akorát mi příjde podívné jak Sam-Zi řekl to zaklínadlo... to je jak z Harryho Pottera =D