Určitě si všichni pamatujete ty doby, kdy nám to tady na tomhle světě ještě celkem klapalo, všichni si užívali, lovili příšery, obchodovali, sem tam se říše střetli v bojích, ale vždycky to byla jen taková zábavička, nic hroznýho. No a jednoho dne se pár cechů z Chunja rozhodlo, že si to tu celý podmaněj, byli to ty nejzkušenější a nejlepší hráči, takže než s tímhle ďábelským plánem začli, tak si na svojí stranu přetáhli pár elitních lidí i z ostatních říší.
Tenkrát to začalo bejt celý divný, nejlepší bojovníci nám mizeli, nikdo nevěděl kam, Jinno a stejně tak i Shinsoo najednou byli poloprázdný a v Chunjo se nedalo hnout, navíc si tam k sobě do měst ani nikoho nepouštěli a menší hráče od nich taky vyhazovali pod pohružkou smrti. No a pak to propuklo, peklo, tahle skupina začala napadat všechny města Jinno a Shinsoo, chovali se jak utržený ze řetězu, najednou nebylo kde obchodovat, nebylo kam jít, úplně nás zmasakrovali, lidi byli lovený a zabíjený po stovkách..
Časem se situace trošku uklidnila, po té, co naší elitce došli kořisti v Jinnu a Shinsuu, zmasakrovali i Chunjo, zbudovali si nějaký jedno hlavní město poblíž věže démonů, tomu místu se teď každej normální člověk vyhýbá jak čert kříži, takže žiju tady, uprostřed jeskyní pavouků. Je to tu celkem pěkný bludiště a pavouci si na mě zvykli, takže když sem jede nějaká výprava, tak mi dají vědět a já se někam schovám. Už jsem si celkem zvykl, nejryzikovější jsou teď pro mě výpravy do pouště, chodím tam pro něco k jídlu, ale pavouky lovit nemůžu, to by mě tady pak sežrali kdybych se vrátil s jejich mladejma na zádech, takže zabíjím bandity, štíry a sem tam se mi podaří ulovit želvu, to jsou pak hody na tejden.
No, asi bych se měl pohnout od mýho běžnýho života a popsat vám, co se dělo v posledních tejdnech. Takže, nedávno sem zavítala skupina ne moc zkušenejch, ale pořádně nadšenejch válečníků z Chunjo. Byli to takoví začátečníci, že jsem až nevěřil, jak vůbec můžou ještě pořád bejt živí, nicméně to jsem pochopil vzápětí, šla s nima nějaká šamanka, měla už hodně otřískanou zbroj a vypadala že je na pokraji sil, ale rozhodně to nebyla žádná začátečnice. No, tak jako tak jsem jim dal jíst, pít a nechal je pořádně odpočinout, když se vzbudili, byl čas aby mi popsali svůj příběh...
Uf



